Pivnice U Kata · Jičín
Historie pivnice
Dům č.p. 38, Valdštejnovo náměstí - od 15. do 20. století
Dům č.p. 38
Valdštejnovo náměstí, Jičín - Staré Město
V mapách dnes najdeme historické centrum Jičína označováno jako Staré Město. O tom, proč „staré", pojednává následující článek, který je zaměřený na tento dům, kde se Pivnice U Kata nachází. Dozvíme se, proč jsme dnešní pivnici také takto nazvali.
Zde si prohlédnete i historické fotografie, které navodí dobovou atmosféru. V naší galerii si můžete prohlédnout fotky Valdštejnova náměstí, pořízené v minulém století a stejné záběry pořízené dnes.
Pokud článek nahlodá Vaši zvědavost, neváhejte a navštivte Jičín. Poznávejte jeho tajemné krásy pramenící v dávné historii a navštivte Pivnici U Kata ve sklepení domu nebo zahrádku, jenž je otevřena za pěkného počasí každoročně od května do září. Nachází se na nádvoří domu, na jehož vysokých zdech nás hlídají původní sluneční hodiny s ústředním motivem popravčího kata.
Rychta a kat
15. – počátek 18. století
V místě dnešního domu je připomínána stavba již v polovině 15. století, kdy zde stávala rychta a v jičínských městských knihách je zmiňován rychtář Jan z Běchar.
Mezi povinnosti rychtáře patřil především dohled nad dodržováním pořádku ve městě a důležitou roli sehrál i v hrdelním soudnictví, když hledával místa trestných činů, sledoval a zajišťoval provinilce, byl zodpovědný za jejich věznění a účastnil se výslechů i exekucí. Městskému rychtáři podléhal kat, který patřil k výkonnému aparátu hrdelního soudnictví. Do města byl přijímán vždy za jistých podmínek a ve středověku i raném novověku byl omezován různými diskriminačními opatřeními, měl své místo v kostele i v hospodě.
Styk s katem přinášel ostatním obyvatelům zpravidla ztrátu cti a postavení. V Jičíně byl například v listopadu 1701 přísně napomenut měšťan Bartoloměj Smolan pro kontakty s katem Michalem Růžičkou. Městská rada mu nařídila, aby - pokudž chce v sousedství zůstávati - od takového spolu upustil a varovati se jej hleděl. Výtku si však Smolan zřejmě nevzal k srdci, po dvou letech totiž konšelé řešili znovu jeho přátelské styky s popravčím. Po Růžičkovi se místním mistrem ostrého meče stal Václav Brajer.
Zárubovský, Harrachové a Valdštejn
17. – 18. století
Dům v průběhu věků vystřídalo mnoho majitelů, od nichž byl postupně zván jako Zárubovský či Harrachovský a nazýván byl také „nový rathaus". Václav Záruba z Hustířan zde rozestavěl honosnou budovu roku 1631, která mu však byla již následujícího roku knížecí komorou zabavena.
Albrecht z Valdštejna pak Zárubovský majetek i s domem v Jičíně prodal svému švagrovi Ottovi z Harrachu. Po jeho smrti byl opatrovníkem nezletilého Ferdinanda pražský arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu, který dům prodal hospodáři jičínského zámku, od něhož se takřka obratem dostal do majetku jičínské obce, která si zde zřídila novou radnici.
V roce 1681 však Jičín postihl obrovský požár, při kterém i tato nová radnice shořela spolu se spoustou písemností a městských knih. Oheň na dům zaútočil v 18. století ještě dvakrát - v roce 1768 a deset let poté, kdy ve městě vyhořela takřka celá severní část města včetně Holínského předměstí.
Krajský úřad, požáry a empír
Konec 18. – 19. století
V roce 1784 bylo zemským guberniem nařízeno přenést krajský úřad do Jičína a město vážně pomýšlelo upravit tento radniční dům pro krajský úřad a pro bydlení krajského hejtmana. Z úmyslu však nakonec sešlo a radnice se dočkala pouze úpravy horního patra, ve kterém však jičínští radní příliš dlouho neúřadovali, neboť již roku 1809 právě z těchto prostor vzešel další ničivý požár.
Pouze provizorně upravena zůstala budova až do roku 1826, kdy bylo nově vystavěno poschodí s balkonem v empírovém stylu, ale přízemí si zachovalo původní barokně renesanční úpravu. V zadní části byla zřízena věznice.
„Budova kamenná, taškami krytá. V zadní části věznice úplně odloučená a ohraničená. Na čelní straně mezi pěti oblouky krámy nájemné… Pod hlavními schody je vchod k mnoha sklepením, která jsou však nepoužitelná, ježto je v nich pramen dosti mocný." - Technická zpráva z roku 1838
Krajská a okresní věznice
19. – 20. století
Na počátku 50. let po reorganizaci zeměpanských úřadů byla tato budova přenechána eráru a jako věznice krajská a později okresní se bývalý rathaus stal místem, kam vstupují nešťastné oběti scestného jednání, aby pykaly za svá provinění.
V separaci číslo 5 si zde odpykával svůj trest nešťastný Vajta Kalibův v Raisově románu Kalibův zločin a dle pověsti Vidění Kristiny Poňatovské se v bývalém zárubovském domě s děsivým skřípotem otevírají vrata, aby přijala a vydala odsouzence.
Poslední tragické rozsudky trestu smrti zde vynesl mimořádný lidový soud v letech 1945–1949 za retribuční trestné činy a popraveno bylo 9 osob.
Zdroje
- Historická topografie města Jičína, část I. Jičín 1940.
- Menčík, Ferdinand: Dějiny města Jičína, díl I. Od založení Jičína až do roku 1620. Jičín 1906.
- Francek, Jindřich: Dějiny Jičína. Praha 2010.
- Francek, Jindřich: Mistři ostrého meče. Pardubice 1995.
- Francek, Jindřich: Katovské řemeslo v českých zemích. Hradec Králové 2007.
- Francek, Jindřich: Z register tajemství lotrovského. Pecka 1997.
Tento článek vznikl v laskavé spolupráci s paní Mgr. Radkou Janků. Mockrát děkujeme.